Transformace

• Těžkosti, úděl, osud
• Život tady a teď
• Změna
• Modlitba

Emoce. Emoce nám dávají úsměv, bolest, utrpení, lásku, naději, beznaděj, radost, sílu, otupení. Dávají a berou. Našimi životy prochází minutu po minutě a ovlivňují i to, jak se cítíme, jak vnímáme, jak si užíváme a jestli vůbec vnímáme, co se kolem nás děje a proč. Jsou lidé od přírody veselí, nadšení, radostní, jsou lidé od přírody plní naděje a optimismu a jsou zase naopak ti, co vidí sklenici života vždy prázdnou a ví, že problémy buď jsou, nebo po nich jen málo pátrali. Někdy jsou lidé ještě ve větším extrému. Často naštvaní, plní zloby, nenávist, znechucení, jejichž vnímání je plné strachu a zloby ke všemu a všem. Jim může trvat déle, aby si zpracovali důvody tohoto rozpoložení a zkoušeli se přepnout do pozitivnějšího stavu. Strach může i po čase znovu přijít a s každým zakopnutím, s každou problematickou situací budou muset znovu a znovu bojovat s tím, aby se nevrátili do negativní minulosti a našli sílu vidět do budoucna to lepší, to pozitivnější.

A jak to vnímáme v okolí? Necháme se ovlivnit a naočkovat od pozitivnějšího nebo přijmeme negativní názory zvnějšku? A co když jsou přímo zaměřeny proti nám? Zlobíme se, bereme vše osobně, přesvědčujeme nepřesvědčitelného? A co to zkusit trochu s nadhledem. V některých situacích to může být ta pravá cesta. A dokonce možná karmicky velmi vhodná. Člověk, který nám projevuje nenávist, si možná zvolil úkol poznat, pochopit a přeměnit během tohoto života právě tuto energii. A pokud někdo rozpozná pod nenávistí lásku a životní úkol a odpustí mu, může se energie nenávisti transformovat v čistou lásku.

Myslím si, že život bez emocí je způsob odmítání lásky. Oslabuje srdce a mrzačí duši. Svojí ochotou podělit se o svoje rány v nás druhý může probudit léčitele, otevřít naše srdce a vyléčit naše zlomené duše. To, jak dlouho zůstane naše nebo kolektivní srdeční čakra otevřená, je naše volba. Volba je na nás, co chceme. Vývoj, tedy transformaci sebe sama nebo jen hledáme zdůvodnění, které zdůrazní funkci a roli oběti? Jen trpíme, protože to někdo chce? Bez vlastní úlohy, bez vlastního zájmu to změnit, přijmout, zpracovat? Myslím, že ne. My to musíme dovolit, je to více či méně naše volba. A možnost to změnit. Ale pozor, není to jen o tom, zažít to špatné, odsoudit všechny, kteří nám to způsobili a stále se litovat. Abychom něco v nás transformovali, musíme to plně prožít, uvědomit si svou úlohu, přijmout svoji míru akceptace – my jsme to přece dovolili i těm druhým, dovolili jsme jim, aby se k nám takhle chovali a prožít to a snad i ve vzpomínce tu část minulosti sebe sama mít rádi takové, jaké to bylo. Pouze láska dokáže transformovat energii špatností světa. Odpuštěním.

Zkusme přijmout myšlenku, že to jak hodnotíme situaci ve své mysli, zda se strachem nebo s láskou, může rozhodnout o výsledku situace. Transformujme energii situace tím, že přijmete s láskou a lásku a bezpodmínečné odpuštění věnujete každému z jejich účastníků. Vysílejte lásku a přijetí a snažte se o to i tehdy, kdy máte pocit, že tím druhému můžete ukázat, jestli je jeho sklenice zpola plná nebo poloprázdná. Odpouštějte každému z lidí, kteří prochází vaším životem, protože jejich lekce vám umožnili jednak pochopit sebe sama a jednak přijmout svoje schopnosti a jejich vývoj a rozvoj.

Odpuštění je proto vhodné použít všude i tam, kde je třeba odpuštěním zpracovat vlastní závislosti, deprese či závažné onemocnění typu rakovina, které mohlo vzniknout několikaletým hlubokým potlačením emocí a tím rozvojem energetických bloků.